ÚŽASná historie – od Čapájevova náměstí až mezi hanspaulskou elitu

Když jsme na jaře 1985 vstupovali do Hanspaulské ligy, první výhra nepřišla hned. Začínalo se v šesté lize, body přibývaly pomalu a na první vítězství jsme si museli počkat. O čtyři desetiletí později už má ÚŽAS za sebou také účast v nejvyšší soutěži.

Mezi těmito dvěma okamžiky leží spousta fotbalu. Postupy, sestupy, změny názvu, poháry i sezony, na které bychom výsledkově nejraději zapomněli. Ale všechny patří k nám. Bez těch těžkých by totiž ty úspěšné neměly takovou cenu…

1984–1985: Jahelkové a začátek našeho příběhu

Kořeny ÚŽASu sahají do roku 1984, kdy vznikli ÚŽASní Jahelkové. Podle klubové kroniky souvisel název s restaurací U Jahelků poblíž tehdejšího hřiště na Čapájevově náměstí. Zájem hráčů vedl brzy k rozšíření o další mužstva.

Pro historii dnešního klubu je rozhodující jaro 1985 a vznik ÚŽASných Jahelků B. Právě na tento tým navazujeme. Proto slavíme založení v roce 1985, přestože samotné jméno ÚŽAS zaznělo v Hanspaulce už o sezonu dříve.

První utkání jsme odehráli 1. dubna 1985 proti RSC KV junioři a prohráli 0:1. První bod přišel o týden později, první vítězství podle klubové kroniky až 23. května. Začátky tedy rozhodně nebyly žádnou vítěznou jízdou.

Premiérovou sezonu ve skupině 6D jsme zakončili osmí. Tři výhry a jedna remíza přinesly sedm bodů, skóre se zastavilo na 21:29. Nejlepším střelcem ÚŽASu byl Řehák s jedenácti góly – postaral se tedy o více než polovinu všech našich branek. Archiv také zmiňuje pravděpodobné červenomodré příčně pruhované dresy. Žlutočerná podoba klubu tak není samozřejmostí od úplného začátku.

1992: Rozhodnutí, které určilo pokračování klubu

Pod jménem ÚŽAS působilo krátce i céčko. Do dalších let ale pokračovala dvě mužstva, která později nesla název ÚŽAS Corporation.

Zásadní zlom přišel po podzimu 1991. Původní áčko sestoupilo z páté ligy a do další sezony se nepřihlásilo. Béčko mohlo navázat na jeho soutěžní místo, ale podle klubové historie se většina hráčů rozhodla pokračovat vlastní cestou ze sedmé ligy.

Na jaře 1992 tak vzniká Tempo ÚŽAS, už bez písmene B. Zachovává vlastní sportovní historii a stává se pokračovatelem jména, které nosíme dodnes. Tohle rozhodnutí vysvětluje, proč nemůžeme automaticky přičítat dnešnímu ÚŽASu výsledky původního áčka.

Devadesátá léta a dlouhé roky v nižších soutěžích

Velkou část naší historie tvoří pátá, šestá a sedmá liga. Stačí projít archiv sezon a člověk vidí, že cesta vzhůru měla spoustu odboček. Po postupu přišel sestup, po povedeném půlroce další boj o každý bod.

Výrazným úspěchem bylo vítězství ve skupině 6G na jaře 1997. Další prvenství ve stejné skupině přibylo na jaře 2006. Právě v šesté lize zanechal ÚŽAS mimořádně výraznou stopu. Klubový statistický přehled z roku 2025 jej uvádí na prvním místě historické tabulky šesté ligy.

1998–1999: Odkud se vzalo 1. FFS

V září 1998 vznikl spolek 1. FFS ÚŽAS a od jara 1999 se nový název objevuje také v soutěži. Písmena FFS odkazovala na sponzora Falckenberg Financial Services. Firmu do klubu přivedli její tehdejší zaměstnanec a současně brankář tehdejšího ÚŽASu F. Tůma.

Spolupráce časem skončila, ale jméno zůstalo na více než čtvrt století. Pro celé generace spoluhráčů a soupeřů tak byl náš klub prostě „FFS ÚŽAS“.

2015–2019: Ze sedmičky do třetí ligy

Ještě na jaře 2015 jsme hráli sedmou ligu. Na podzim už šestou, v roce 2016 pátou. A právě v této etapě začala cesta k soutěžím, které jsme do té doby znali hlavně z výsledků ostatních.

Na podzim 2017 jsme vyhráli pátou ligu a na jaře 2018 poprvé nastoupili ve čtvrté. Další posun přišel po podzimu 2019, kdy jsme se dostali do třetí ligy. Během několika let se tak zásadně změnilo, s jakými soupeři se ÚŽAS potkával.

Nebyla to přitom žádná samozřejmost. Dobové hodnocení první čtvrtoligové sezony popisuje těžký začátek, neproměněné šance a čekání na první body. ÚŽAS si musel na vyšší úroveň zvyknout. Stejně jako později ještě několikrát.

2018: Pohár z Memoriálu Václava Kardy

Významný úspěch přišel také mimo ligu. Pod názvem ÚŽASný Bar Chýše jsme v roce 2018 vyhráli Memoriál Václava Kardy, jednu z větví zimního turnaje PSMF.

Ve finále jsme porazili Šampion Rohožník 5:2, když už v poločase bylo 4:0. ÚŽAS tak do roku své první účasti ve čtvrté lize vstoupil s pohárem.

2023: Návrat do trojky ve velkém stylu

Ani další cesta nebyla bez sestupu. Na jaře 2023 jsme znovu hráli čtvrtou ligu, ale odpověď byla přesvědčivá.

Skupinu 4F jsme vyhráli s bilancí 9–1–1, skóre 58:21 a devatenácti body. Druhá Callida zůstala o tři body za námi. Poslední kolo přineslo výhru 4:3 nad Sacím komandem Modřany a završilo sezonu, ve které jsme prohráli pouze jednou.

Tohle byl přesně ten způsob, jak se po sestupu zvednout.

2024: Deset vítězství a druhá liga!

O rok později přišel další velký okamžik. Ve skupině 3D jsme na jaře 2024 získali deset výher z jedenácti zápasů, dvacet bodů a skóre 59:21. Rozmetadlo skončilo o bod za námi.

ÚŽAS se stal vítězem skupiny a poprvé se dostal do druhé nejvyšší soutěže. Za pozornost stojí už úvodní výhra nad Rozmetadlem 5:3 – právě proti soupeři, který nás nakonec pronásledoval až do konce.

Nagasaky Cup 2024: Celý turnaj bez inkasovaného gólu

Léto 2024 přidalo další krásnou kapitolu. Na tradičním Memoriálu Petra Zborníka v Nýrsku nastupovala řada ÚŽASňáků za FanFC Bohemians. A patnáctý ročník skončil vítězstvím.

Po skupině následovaly výhry nad Nou Alkohol 2:0 a Vilyž 1:0. Ve finále jsme porazili Red Dogs 2:0, góly dali Mrázič a Váca.

Sedm zápasů, šest vítězství, jedna remíza a souhrnné skóre 9:0. Ani jednou jsme nevytahovali míč ze sítě. Úspěch patří do společné historie hráčů ÚŽASu a FanFC Bohemians – právě pod tímto názvem vítězný tým nastoupil.

2025: Čtyřicet let, vlastní turnaj a nové jméno

Čtyřicáté výročí jsme oslavili také fotbalem. 2. srpna 2025 v Dolních Beřkovicích proběhl ÚŽAS Cup.

Ve skupině jsme porazili mělnický dorost 9:1 a domácí Sokol 3:0, s Romou Mělník remizovali 1:1. Semifinále proti dorostu skončilo 12:1. Finále už bylo úplně jiné – vyrovnané, těsné a rozhodnuté jedinou brankou.

Dal ji Bróža. Výhra 1:0 nad Sokolem Dolní Beřkovice znamenala vítězství na vlastním výročním turnaji. Váca navíc získal cenu nejlepšího střelce s deseti góly.

Na podzim 2025 jsme vstoupili do osmdesáté sezony už jako 1. FC ÚŽAS. První soutěžní utkání pod novým názvem přineslo výhru 6:1 nad Warrior MAC A. Lepší výsledkový start nové kapitoly jsme si těžko mohli přát.

2026: Poprvé mezi elitou

Na jaře 2026 nastal dosavadní soutěžní vrchol: první účast ÚŽASu v nejvyšší Hanspaulské lize.

Pro úplnost patří do historie také způsob vstupu. Podzim 2025 jsme zakončili čtvrtí ve druhé lize s bilancí 6–1–4, skóre 48:45 a třinácti body. Do první ligy jsme následně vstoupili převzetím soutěže od Sarmatu, jak uvádí PSMF.

Mezi elitou jsme získali dvě výhry, dvě remízy a šest bodů. Konečné jedenácté místo a skóre 32:74 znamenaly sestup. O záchranu se ale hrálo až do posledního kola.

Byla to tvrdá zkušenost. Zároveň sezona, kterou už z historie nikdo nevymaže: ÚŽAS hrál první ligu.

Podzim 2026: Čtyřstá výhra a nový tým

Dvaaosmdesátá sezona přinesla návrat áčka do druhé ligy a start nového béčka v osmé.

Dne 1. října 2026 jsme porazili M+M Star 3:2. Klubová kronika tento zápas označuje jako čtyřsté vítězství ÚŽASu. Uprostřed složitého podzimu krásná připomínka toho, kolik práce a zápasů už máme za sebou.

Vlastní historii mezitím začalo psát nové béčko. Po prvních bodech z kontumace přišlo 18. října 2026 první vítězství na hřišti: Basta Fidli B jsme porazili 5:2. Poločasovou ztrátu 1:2 jsme otočili a Zohan přispěl hattrickem.

Má to zvláštní historickou souvislost. Dnešní ÚŽAS sám kdysi začínal jako béčko. Teď pod jeho jménem vyrůstá další mužstvo.

Historii tvoří lidé

Při listování archivem se pořád vracejí známá jména. Šťóva, Bróža, Kápo, Miláno, Zohan, Mrázič, Kopr, Štrosák, Váca… Vedle nich spousta dalších, kteří odehráli jednu sezonu nebo podstatnou část života.

Ve starším klubovém přehledu střelců stojí na prvních třech místech Jan Šťovíček, Ondřej Brož a Pavel Krištůfek. Nejde o dnešní uzavřené pořadí, ale dobře připomíná, kdo dlouhá léta nesl velkou část naší střelecké odpovědnosti.

A historie samozřejmě patří i těm, kteří zajišťovali hřiště, sháněli hráče, vozili vybavení nebo přišli pomoct ve chvíli, kdy nás bylo málo. Bez takových lidí amatérský klub čtyřicet let nevydrží.

Když se dnes podíváme zpátky, máme být na co hrdí. Prošli jsme sedmou ligou i první. Zažili jsme vítězné sezony i chvíle, kdy se všechno komplikovalo. A pořád jsme tady.

Další stránky kroniky už píšeme sami. Tím, jestli přijdeme. Jak budeme hrát. A co pro nás bude znamenat obléknout dres ÚŽASu

.

---ÚŽAS FOREVER---