Konečně! První výhru zařídili naši útočníci.

Sestava se opět nerodila lehce, ale nakonec se těsně před utkáním ozval Tobi a příslíbil svoji účast společně s Dostym. Bylo tak jasno, že já do zápasu nemusím a budeme mít dva ks na střídání tedy téměř ideál.

Před zápasem jsme si řekli pár věcí. Musím říct, že bylo perfektní, jak jsme spolu mluvili, jak jsme zodpovědně hráli od půlky a soupeře do ničeho nepouštěli. Měli jsme nějaké šance, ale potom nádherným pasem přes dvě třetiny hřiště Vašek našel Vácu a ten nekompromisně z voleje pálil mezi nohy brankáře 1:0. Místo povzbuzení jsme nějak přestali hrát a soupeř zrychlil obrátky, přidal na těch přihrávkách nepřesnosti a vyrovnalo to vlastně gólem na 1:1. V tomhle výsledku jsme šli do šaten. V přestávce jsme se domluvili, že není třeba nic řešit a měnit, že hrajeme dobře, zodpovědně odzadu a s tím jsme šli do druhý půlky.

Od úvodu druhého dějství jsme měli několik naprosto jednoznačných šancí a mohli jsme rozhodnout utkání v náš prospěch. Nakonec až v 38´ šel sám Váca na bránu, vystřelil a brankář soupeře jej tvrdě dohrál. Penalta byla asi přísná, ale naprosto oprávněná. Míč si vzal Bróža (opět mi nedal šanci na prvoligový gól :-)) a penaltu bezpečně proměnil - 2:1. Po brance zase přišlo klasický zatažení, přestali jsme hrát. Soupeř znovu převzal iniciativu a především přidal na tvdosti. V té době jsme již dohrávali bez zraněného Marcela, jehož boule na kotníku nevěštila nic dobrého. Do obrany se tak stáhl Šťóva a jako správný kapitán dirigoval hru. Také nás podržel vynikající Štrosák. I přes tlak soupeře jsme zahodili neuvěřitelné šance a bohužel přišel trest..Ve 47´napřáhl Kozub a prostřelil vše co mu stálo v cestě. Srovnáno 2:2! Ale byli jsme to my , kdo útočil. Hráli jsme dobře, zodpovědně a znovu jsme zahodili několik tutovek. V 50´ jsme předvedli pěknou kombinaci a Vašek korunoval svůj výkon vítězným gólem na 3:2. Pak na nás soupeř vlétl. K tomu byl bohužel podporován velkou skupinou svých příznivců, kdy útočili na rozhodčí, sprostě nadávali i nám. My už jsme se jen zuby nehty bránili. Soupeř šel i do power play, ale my jsme to ubránili a první vítězství v sezoně na hřišti proti neporaženému týmu bylo na světě. Byla to sladká a jubilejní výhra.

V 893 ligovém zápase jsme gólem číslo 2590 dosáhli na 400 ligovou výhru! A já jsem hrdý že jsem mohl být u toho... Vyhráli jsme protože vás to bavilo. Protože jste hráli fotbal, protože jste se nenechali strhnou k faulům a zákeřnostem. A je potřeba si toto zapamatovat a zopakovat to i v dalších zápasech.

Ano vstup do soutěže se nám nepovedl, ale výhrou jsme položili základ k záchraně a věřím, že se povede.